Změna klimatu

Změna klimatu je jedním z nejdůležitějších globálních problémů 21. století. Rostoucí celosvětové emise skleníkových plynů jako CO^₂ vedou k oteplování, které by mohlo změnit životní prostředí.

Miliony v ohrožení: definice kritických hrozeb a cílů klimatických změn [Parry, M., Arnell, N., Mcmichael, T., Nichills, R., Martens, P., Kovats, S., Livermore, M., Rosenzweig, C., Iglesias, A. a Fischer, G., 2001]

 

• Globální emise skleníkových plynů (GHG) musí vrcholit a klesnout v průběhu příštích 10-15 let.
• Globální emise skleníkových plynů (GHG) musí klesnout o ~ 50-55% pod úroveň roku 1990 do roku 2050.

 

Zpoždění pouhých pět let je závažné. Zpoždění globální akce o 10 let téměř zdvojnásobí požadovanou míru snižování do roku 2025.

 

Členské státy EU se dohodly na cíli 20/20/20, který zahrnuje 20% snížení emisí (GHG), 20% zlepšení energetické účinnosti a 20% zvýšení podílu obnovitelné energie do roku 2020.

V současné době existuje mnoho různých evropských a národních iniciativ na řešení tohoto problému. Ty se pohybují od snahy nahradit fosilní zdroje paliv obnovitelnými zdroji energie, jako je sluneční energie, až po politiku zaměřenou na snižování aktuální spotřeby energie.

• Budovy spotřebovávají 40% veškeré vyrobené energie
• Vytápění prostoru využívá 75% energie spotřebované v budově

 

• Odstranění šest milionů automobilů ze silnic na celkem čtrnáct let, nebo
• Výsadbě lesa trojnásobku velikosti Francie.

 

Po porovnání alternativních technologií řešení problému změny klimatu Centrum pro evropská politická studia (CEPS) došlo k závěru, že energeticky účinná izolace u novostaveb je nejlepší způsob, jak zabránit klimatickým změnám, ale zároveň zlepšit konkurenceschopnost v Evropě a vytvářet nové pracovní příležitosti. Navíc jsou tyto výsledky dosažitelné se stávajícími stavebními postupy.

Zpráva CEPS také zdůrazňuje, že zlepšenou energetickou účinnost v budovách již lze poskytovat pomocí stávajícího know-how bez nových zdrojů potřebných pro její realizaci. Je to také nákladově efektivní a nepředstavuje to žádná významná neznámá rizika.

Směrnice o Energetické účinnosti budov vyzývá všechny členské státy EU, aby přijaly nové postupy pro zajištění energetické účinnosti budov.

Pyramida zásad Kjótského protokolu:

 

 

Energeticky pasivní konstrukce budov snižuje energetické nároky na minimum, podle hierarchie priorit.

1. Snížení tepelných ztrát

• Dodatečná izolace
• Zvýšená vzduchotěsnost
• Efektivní rekuperační větrání

2. Nákladově efektivní využití elektřiny

• Energeticky úsporné elektrické spotřebiče a světla
• Zamezení zbytečného používání 

3. Používání sluneční energie

• Umístění budov
• Používání kolektorů

4. Správa vlastní spotřeby

• Vhodné použití a ovládání

5. Výběr svého zdroje energie

• Tepelné čerpadlo
• Biopalivo
• Dálkové vytápění
• Elektřina nebo plyn

 Kjótský protokol je k dispozici zde >>

http://europa.eu/legislation_summaries/environment/tackling_climate_change/l28060_en.htm