Nízkoenergetické, energeticky pasivní, nulové a přebytkové budovy
Energeticky úsporné budovy jsou navrženy k použití co možná nejméně energie. Budovy mohou být energeticky úsporné pomocí kvalitních stavebních a izolačních materiálů, které pomáhají zabránit tepelným ztrátám a vytvářejí vzduchotěsnost stavby. Vysoce kvalitní návrh a řemeslné zpracování jsou nezbytnými předpoklady energeticky úsporné budovy. Klíčem je minimalizace tepelných mostů.
Energeticky úsporné budovy jsou rozděleny do čtyř kategorií: nízkoenergetické, pasivní, nulové a plus energetické stavby. Pasivní domy jsou často optimálním řešením při posuzování životního cyklu budovy.
Typ 0 - Standardní budova
Standardní Budova je postavena tak, aby splnila pouze minimální požadavky stavební normy na energetickou účinnost.
Typ I - Nízkoenergetická budova
Nízkoenergetický dům spotřebuje jen polovinu energie, kterou potřebují standardní budovy. Energetické účinnosti je dosaženo lepší izolací a okny a ventilačním systémem rekuperace tepla. Aby se budova dostala na nízkou energetickou úroveň, není znatelně dražší než stavba standardního domu (0-5%). Roční spotřeba energie pro vytápění nízkoenergetické budovy je v rozmezí 50–60 kWh/m2.
Typ II – Energeticky pasivní budova
Pasivní dům spotřebuje méně než čtvrtinu energie, kterou potřebují standardní budovy. Zůstane teplý pomocí energie vyráběné v budově. Nemá samostatný topný systém na rozdíl od ventilačního systému rekuperace tepla.
Definice pasivní budovy používané v různých částech Evropy jsou založeny na předběžných požadavcích na energetickou potřebu předložených v Podpoře evropských pasivních domů (PEP) a ve studiích O pasivitě výzkumném programu Inteligentní energie Evropy.
Definice pasivního domu je založena na jeho energetické potřebě. Celková energetická potřeba budovy se odhaduje v primární energii a má mezní hodnoty. Například v Německu je přepočítacím koeficientem spotřeby primární energie 2,7 pro veškerou elektrickou energii nakupovanou ze sítě. Přepočítací faktory energie jsou dohodnuty pro každý stát zvlášť. .
| Země |
Spotřeba energie na vytápění a chlazení
|
Spotřeba primární energie
|
Spotřeba vytápění
|
Vzduchotěsnost 50 Pa
|
| |
kWh/m2a |
kWh/m2a |
W/m2 |
exch/h |
| Finsko |
20 - 30 |
130 - 140 |
|
0.6 |
| Norsko |
15 + 3.5(T - 5)
T = průměrná roční teplota |
|
|
|
| Švédsko |
Jih 45
Sever 55
Celková nakoupená energie |
|
Jih 10
Sever 14 |
~0.6
(0.3 l/sm2) |
| Německo |
15 |
120 |
|
0.6 |
| Jižní Evropa |
15 + 15 = 30 |
120 |
|
0.6 |
Energetická úspora je založena na pasivním řešení budovy s pláštěm: nízké U-hodnoty a zejména dobrá vzduchotěsnost. Má velmi dobře izolovanou konstrukci, kvalitní okna a dveře.
Stavba pasivního domu je pouze o 5-10% dražší než stavba standardního domu. Nicméně dodatečné náklady na pevnějších konstrukcích jsou kompenzovány tím, že není nutné instalovat topný systém. Žádné nové technické dovednosti, speciální zařízení nebo materiály nejsou zapotřebí pro pasivní budovu. Roční spotřeba energie na vytápění pasivní budovy závisí na umístění stavby a pohybuje se od 15 kWh/m2 ve střední Evropě do 30 kWh/m2 v severní Evropě.
Podle plánů Komise se očekává, že pasivní domy se stanou normou i u nových budov v EU do roku 2015.
Typ III – Energeticky nulová budova
Energeticky nulová budova je budova s nulovou čistou spotřebou energie a nulovými emisemi uhlíku ročně. Tyto stavby mohou být nezávislé na zásobování energií ze sítě.
Typ IV - Energeticky přebytková budova
Koncepce energetického přebytku je založena na budovách, které mají úroveň energetické účinnosti pasivního domu a další integrované aktivní systémy dodávek energie, které využívají sluneční a větrnou energii. Během léta budova prodává nadbytečné množství elektřiny do vnitrostátní distribuční soustavy a kupuje ji zpět během zimy. Předpokladem pro takovou budovu je existence národní prodejní sazby, což ještě není ve většině zemí. Aktuální sazby jsou silně dotovány na podporu rozvoje nových technologií.
Dodatečné investiční náklady na energeticky přebytkovou budovu jsou nejméně 10% ve srovnání se standardní budovou. Energeticky přebytkové budovy jsou v současnosti vzácné, ale je pravděpodobné, že se stanou novým trendem ve stavebnictví v blízké budoucnosti.